|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
|
Vojenská spolupráce Velké Británie s Francií jako reakce na omezení výdajů na obranu
Zajíček, Jakub ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojenským partnerstvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s Francií v době od konce studené války po podepsání dohod o zvýšení spolupráce v oblasti obrany na konferenci v Londýně v listopadu roku 2010. Práce analyzuje jednotlivé faktory, které přispěly k rozvoji kooperace mezi oběma státy a jejím cílem je potvrdit či vyvrátit tezi, že za bezprecedentním sblížením Británie s Francií v sektoru obrany v roce 2010 stojí rozpočtové škrty, kterými tehdejší britská vláda reagovala na dopady hospodářské krize. Téma je rozděleno z důvodu samostatné analýzy jednotlivých faktorů do tří kapitol. V první části se studie zabývá dynamikou a vývojem vojenské součinnosti mezi oběma zeměmi po skončení studené války, s důrazem na závěry londýnského summitu v roce 2010. V druhé části dochází k analýze finanční situace ministerstva obrany v jednotlivých obdobích od roku 1990. Kapitola zkoumá reakci a konkrétní opatření ministerstva obrany na nedostatek zdrojů pro naplnění požadovaných nároků a důvody, proč k rozvoji spolupráce mezi Británií a Francií nedošlo již dříve. Třetí část se zabývá zahraničně-politickými aspekty a cíli zahraniční politiky britských vlád od roku 1990, jež ovlivnily vývoj a podobu budoucí spolupráce obou zemí.
|
|
|
Dynamika bezpečnostních vztahů Polska a USA: motivace spolupráce a současný vývoj
Kučová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce je téma polsko-amerických bilaterálních vztahů, jejichž podoba vyplývá mimo jiné z geografické polohy a historické zkušenosti Polska. Tato bilaterální spolupráce má zásadní dopad na dění v regionu, čímž se stává vzhledem k aktuálnímu vývoji na mezinárodní scéně velice relevantním tématem ke zkoumání. Práce je vedena formou případové studie a jejím úkolem je analyzovat dynamiku polsko-americké spolupráce, přičemž základní premisou výzkumu je zde asymetrická podoba polsko-amerických vztahů. Cílem je poukázat na to, že vztahy mezi Varšavou a Washingtonem jsou svým vývojem a současnou podobou postaveny spíše na konsensu nežli na donucování z pozice silnějšího partnera. K analýze dynamiky tato práce využívá rovněž alianční bezpečnostní dilema Glenna H. Snydera. Vzhledem ke konceptualizaci strategické kultury, jakožto kontextu strategického chování, přináší práce také poměrně podrobný pohled na polskou strategickou kulturu, která slouží jako nástroj pro lepší pochopení polské zahraniční politiky, bezpečnostních priorit, a tudíž i motivace udržování signifikantních vztahů se Spojenými státy. Je to právě podoba těchto vztahů, která otevírá prostor pro hlubší zkoumání teorie asymetrie, jelikož poukazuje na možnost nekonfrontačního vývoje vztahů mezi zeměmi,...
|
|
|
Vojenská spolupráce Velké Británie s Francií jako reakce na omezení výdajů na obranu
Zajíček, Jakub ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojenským partnerstvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s Francií v době od konce studené války po podepsání dohod o zvýšení spolupráce v oblasti obrany na konferenci v Londýně v listopadu roku 2010. Práce analyzuje jednotlivé faktory, které přispěly k rozvoji kooperace mezi oběma státy a jejím cílem je potvrdit či vyvrátit tezi, že za bezprecedentním sblížením Británie s Francií v sektoru obrany v roce 2010 stojí rozpočtové škrty, kterými tehdejší britská vláda reagovala na dopady hospodářské krize. Téma je rozděleno z důvodu samostatné analýzy jednotlivých faktorů do tří kapitol. V první části se studie zabývá dynamikou a vývojem vojenské součinnosti mezi oběma zeměmi po skončení studené války, s důrazem na závěry londýnského summitu v roce 2010. V druhé části dochází k analýze finanční situace ministerstva obrany v jednotlivých obdobích od roku 1990. Kapitola zkoumá reakci a konkrétní opatření ministerstva obrany na nedostatek zdrojů pro naplnění požadovaných nároků a důvody, proč k rozvoji spolupráce mezi Británií a Francií nedošlo již dříve. Třetí část se zabývá zahraničně-politickými aspekty a cíli zahraniční politiky britských vlád od roku 1990, jež ovlivnily vývoj a podobu budoucí spolupráce obou zemí.
|
host ::
RSS.